Read Time: 3 mins

Deska České lesnické jednoty na Kleti.

Česká lesnická jednota (ČLJ) nebo též "Böhmischer Forstverein" založená 3.srpna roku 1848 v Praze sdružovala české a německé lesníky. Stala se nejvýznamnější česko-německou stavovskou organizací lesníků v rámci tehdejší monarchie. V jejím čele se ve funkci předsedy vystřídali kromě jiných i takové osobnosti jako Hugo Thurn-Taxis, Karel III. ze Schwanzerbergu či jeho syn Bedřich. Protektorem jednoty byl více než čtyřicet let Jan Adolf ll. ze Schwanzerbergu. Po jeho smrti v roce 1889 se jím stal arcivévoda František Ferdinand d 'Este.

Jednota se snažila o podporu lesnické vědy a uvádění vědeckých postupů do praxe, zejména v zakládání a pěstování lesa, což mělo zajistit dostatek dřeva do budoucna. To se i přes některé problémy podařilo. Významný podíl měla jednota i na změnách či utváření nových zákonů v oblasti lesnictví nebo myslivosti. Přímý vliv měla i na vývoj česko-německého lesnického školství.

Vrcholné období jednota prožívala koncem 19. století. V roce 1880 měla 1917 členů. Od tohoto roku však nastal jejich pozvolný úbytek. Roku 1894 založili němečtí lesníci v Čechách "Deutcher Forstverein für Böhmen" (Německý lesnický spolek v Čechách). V ČLJ začalo docházet k národnostním sporům. Roku 1907 byla v Praze ustavena nová, ryze česká lesnická organizace - Jednota českých lesníků Koruny české. To mělo přímý vliv na úbytek členů ČLJ. Pokus o spojení nově vzniklého spolku s ČLJ se nezdařil. Odpor k majitelům velkostatků po vzniku samostatného Československa roku 1918 vedl k hromadnému vystupování českých lesníků z ČLJ. Její činnost upadala, a to vedlo k tomu,že 8.února 1925 bylo na plné schůzi jednoty rozhodnuto o jejím rozpuštění. K 1.lednu roku 1926 tak ČLJ ukončila činnost. Po roce 1989 vzniklo několik lesnických společenských organizací, z nichž některé se pokusily na tradice ČLJ navázat.

Joomla Gallery makes it better. Balbooa.com

Jedním z bodů stanov a organizační struktury ČLJ bylo i pořádání sjezdu, v jehož rámci se konala plná schůze, valná hromada a exkurze. Sjezd byl zpravidla na začátku srpna a až na některé vyjímky trval tři dny. Ve dnech 8.-10. srpna 1898 se sjezd uskutečnil v Českém Krumlově a lesnická exkurze v polesí Nový Dvůr, do kterého dlouhá léta patřil vrchol Kletě, a v sousedním revíru Borová. Při této příležitosti byla do skalního bloku před horskou chatou na Kleti nainstalována kamenná deska s nápisem "Česká lesnická jednota 1848 - 1898".

Deska, připomínající tehdy 50. výročí založení ČLJ, vydržela na skalním bloku rovných 40 let - do roku 1938. Své místo musela uvolnit jinému nápisu spojenému s "důležitější" událostí na vrcholu Kletě. Při návštěvě Českokrumlovska 20. října roku 1938 zavítal na Kleť Adolf Hitler. Poté byla deska ČLJ odstraněna (možná došlo pouze k jejímu otočení) a nahrazena deskou s nápisem "Der Führer". Ta byla po skončení druhé světové války rozbita a zlikvidována.

Osazení kopie původní desky iniciovala Společnost Žebříkového kamene na Kleti. Bylo provedeno v říjnu roku 2010, za finanční podpory Lesů České Republiky, s.p. v Českém Krumlově.

Text: J. Bárta, s použitím bakalářské práce M.Hronovského. Foto: Národní zemědělské muzeum Ohrada.