Deska České lesnické jednoty na Kleti.

  

Česká lesnická jednota (ČLJ)  nebo též "Böhmischer Forstverein" založená 3.srpna roku 1848 v Praze sdružovala české a německé lesníky. Stala se nejvýznamnější česko-německou stavovskou organizací lesníků v rámci tehdejší monarchie. V jejím čele se ve funkci  předsedy vystřídali kromě jiných i takové osobnosti jako Hugo Thurn-Taxis, Karel III. ze Schwanzerbergu či jeho syn Bedřich. Protektorem jednoty byl více než čtyřicet let Jan Adolf ll. ze Schwanzerbergu. Po jeho smrti v roce 1889 se jím stal arcivévoda František Ferdinand d 'Este.

Jednota se snažila o podporu lesnické vědy a uvádění vědeckých postupů do praxe, zejména v zakládání a pěstování lesa, což mělo zajistit dostatek dřeva do budoucna. To se i přes některé problémy podařilo. Významný podíl měla jednota i na změnách či utváření nových zákonů v oblasti lesnictví nebo myslivosti. Přímý vliv měla i na vývoj česko-německého lesnického školství.

Vrcholné období jednota prožívala koncem 19. století. V roce 1880 měla 1917 členů. Od tohoto roku však nastal jejich pozvolný úbytek. Roku 1894 založili němečtí lesníci v Čechách "Deutcher Forstverein für Böhmen" (Německý lesnický spolek v Čechách). V ČLJ začalo docházet k národnostním sporům. Roku 1907 byla v Praze ustavena nová, ryze česká lesnická organizace - Jednota českých lesníků Koruny české. To mělo přímý vliv na úbytek členů ČLJ. Pokus o spojení nově vzniklého spolku s ČLJ se nezdařil. Odpor k majitelům velkostatků po vzniku samostatného Československa roku 1918 vedl k hromadnému vystupování českých lesníků z ČLJ. Její činnost upadala, a to vedlo k tomu,že 8.února 1925 bylo na plné schůzi jednoty rozhodnuto o jejím rozpuštění. K 1.lednu roku 1926 tak ČLJ ukončila činnost. Po roce 1989 vzniklo několik lesnických společenských organizací, z nichž některé se pokusily na tradice ČLJ navázat.

 

znaklist

 

Jedním z bodů stanov a organizační struktury ČLJ bylo i pořádání sjezdu, v jehož rámci se konala plná schůze, valná hromada a exkurze. Sjezd byl zpravidla na začátku srpna a až na některé vyjímky trval tři dny. Ve dnech 8.-10. srpna 1898 se sjezd uskutečnil v Českém Krumlově a lesnická exkurze v polesí Nový Dvůr, do kterého dlouhá léta patřil vrchol Kletě, a v sousedním revíru Borová. Při této příležitosti byla do skalního bloku před horskou chatou na Kleti nainstalována kamenná deska s nápisem "Česká lesnická jednota 1848 - 1898".

Deska, připomínající tehdy 50. výročí založení ČLJ, vydržela na skalním bloku rovných 40 let - do roku 1938. Své místo musela uvolnit jinému nápisu spojenému s "důležitější" událostí na vrcholu Kletě. Při návštěvě Českokrumlovska 20. října roku 1938 zavítal na Kleť Adolf Hitler. Poté byla deska ČLJ odstraněna (možná došlo pouze k jejímu otočení) a nahrazena deskou s nápisem "Der Führer". Ta byla po skončení druhé světové války rozbita a zlikvidována.

Osazení kopie původní desky iniciovala Společnost Žebříkového kamene na Kleti. Bylo provedeno v říjnu roku 2010, za finanční podpory Lesů České Republiky, s.p. v Českém Krumlově.

Text: J. Bárta, s použitím bakalářské práce M.Hronovského. Foto: Národní zemědělské muzeum Ohrada.

 

Záběry z odhalení kopie desky

(klikni pro zvětšení)

 

Jed_1Jed_2Jed_4Jed_5Jed_11

 

 Zajímavosti z okolí

 

 Stalo se 3 týdny před koncem války...

Dne 17.4.1945 zaútočili piloti Cpt. Raymond F. Reuter a 1st Lt. William R. Preddy FS 503, FG 339 na letiště v Klatovech a Eisendorfu

..více informací

 

Deska České lesnické jednoty na Kleti...

Česká lesnická jednota (ČLJ)  nebo též "Böhmisher Forstverein" založená 3.srpna roku 1848 v Praze sdružovala české a německé lesníky. Stala se nejvýznamnější česko-německou stavovskou organizací lesníků v rámci tehdejší monarchie.

..více informací

 

Walterova hrobka

Dne 12. dubna roku 2010 byl v těsné blízkosti hájovny Mazák nad Červeným Dvorem slavnostně odhalen kříž na místě bývalé Walterovy hrobky.

..více informací

 

Jirka Bárta - KLEŤ, milovaná hora

V červenci 2011 vyšla kniha Jirky Bárty mapující komlexní historii hory Kleť.

..více informací

 

Hynek Klimek NEZNÁMÉ ČECHY Šumava Českokrumlovsko

Vyšel už šestý svazek cyklu Neznámé Čechy od Hynka Klimka, tentokrát o českokrumlovsku.

..více informací 

 

 Hynek Klimek NEZNÁMÉ ČECHY Šumava Českokrumlovsko

  

   

Klimek

 Šumavské pohoří, rozprostírající se na území tří států: České republiky, Německa a Rakouska, není jen prastarými horami, vzniklými před miliony let. Tajemná a zádumčivá Šumava, se svými pralesy a drsným podnebím, kdysi téměř neprostupná a ještě poměrně nedávno jen velmi řídce osídlená, opředená sterými mýty a pověstmi, z nichž značná část pochází z pradávné minulosti, je fenomén. Je životní láskou těm, kdo jí porozumí a zamilovat se do ní je snadné.Tato kniha uzavírá šestidílný cyklus putování po Šumavě a Pošumaví. Začíná na hoře Kleti, odkud zavede čtenáře do Křemže, na romantickou hradní zříceninu Dívčí Kámen, na keltské opidium v Třísově a odtud do starobylého kláštera ve Zlaté Koruně. Poznáme rodiště slavného stavitele Schwarzeberského kanálu Františka Rossenauera - Chvalšiny a nedaleké poutní místo Kájov s jeho nádherným chrámem. Potom už na čtenáře čeká jedno nejkrásnějších měst - Český Krumlov s jeho úžasnými památkami a slavnou historií. Naše cesta Šumavou pak pokračuje k jednomu z nejvýznačnějších českých hradů - Rožmberku, k cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě a dále přes Čertovu stěnu až k Vítkovu Hrádku - nejvýše položenému hradu v Čechách. Vedle nádherné krajiny plné starých hradů, klášterů, historických měst a malebných městeček mohou čtenáři poznat i mnoho zajímavých osobností s jejich příběhy, pověstmi a legendami, které se zde vyprávěly v uplynulých staletích...

Stalo se 3 týdny před koncem války...

 

Dne 17.4.1945 zaútočili piloti Cpt. Raymond F. Reuter a 1st Lt. William R. Preddy FS 503, FG 339 na letiště v Klatovech a Eisendorfu. Poté ve svých stíhacích letounech P-51 Mustang pronásledovali dvě německé proudové stíhačky Messerschmitt Me-262, které je přivedly až nad letiště v Plané. Pozemní protiletadlová palba z letiště a okolí byla bohužel přesná, letoun R.F.Reutera (P-51D SN 44-72485 D7-J) byl zasažen, začal hořet a o chvíli později dopadl na zem, nedaleko Boršova. Pilot byl na místě mrtev. Bylo mu 28 let, do konce války zbývaly tři týdny. Po válce příbuzní pilota navštívili místo dopadu. Ostatky byly exhunovány a pohřbeny na americkém válečném hřbitově V Lorraine, St. Avold va Francii.


 Borsov Zaluzi 

 

Stroj W.R.Preddyho (P-51K SN 44-11623 D7-A) byl palbou nad letištěm také vážně poškozen. Pilot doletěl nad Zlatou Korunu, provedl zatáčku a rozhodl se pro nouzové přistání na louce mezi Štěkří a Zálužím. Při přistání bez podvozku však narazil do stromu. Vážně zraněnému pilotovi němečtí vojáci odmítli poskytnout pomoc. Místní občan Jan Smejkal pilota na žebřiňáku odvezl do českobudějovické nemocnice, kde však pilot 18.4.1945 zemřel. Bylo mu 20 let, měl započteno  1 vzdušné vítězství a jedno pravděpodobné. Památník W.R.Preddymu se nachází 100m SZ od obce Záluží. Ostatky byly po válce pohřbeny v Lorraine, St.Avold ve Francii, vedle ostatků jeho bratra George E. Preddyho, leteckého esa s 27 vítězstvími. padlého 25.12.1944 u Liege v Belgii.

Jiří Bárta - KLEŤ, milovaná hora

  

 

Barta    Jiří Bárta se narodil v roce 1946. Holubov či Křemže, kde prožil téměř celý dosavadní život, leží stuleny pod Blanským lesem. Hora Kleťjako dominanta láká k výstupu, poznávání, rozhlédnutí se po blízkém okolí i vzdáleném obzoru. "Magnetické vlnění" hory zasáhlo i Jirku. V mládí coby aktivního sportovce, turistu, lyžaře. Později jako dobrovolný člen Horské služby Šumava, okrsku Kleť procházel či na běžkách projížděl každý, i zapadlý kout "srdeční" hory. Tehdy pomalu vznikalo ono pouto, které je trvalé, neměnné, inspirijící - láska ke Kleti. Nebyl ale jen "polykačem" naběhaných či nachozených kilometrů. Má otevřené oči, "vnitřní radar" zachycující signály hory. Odchod do důchodu mu umožnil naplno prožít mnoho chvil v milovaném lese, ale objevil v sobě i něco nového. Stává se hledačem, pátrá v minulosti hory, jejích obyvatel, objevuje věci neznámé, ale i jen časem zaváté, setkává se s lidmi spojenými s osudy Kletě. Sbírá, navštěvuje archivy, fotografuje, třídí. Své dokumentační bohatství neustále rozšiřuje.

   A nyní přichází pro Jiřího důležitý krok - nabídnout čtenáři vše, co během několika let shromáždil a zpracoval. Přání ? Aby kniha, kterou otevíráte, byla bohatým zdrojem informací nejen pro "ortodoxní Kleťaře", ale i ostatní návštěvníky Jirkovy milované hory

Zdeněk Vítek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Otevírací doba

 

Pátek
 18:00
- 00:00
Sobota
 11:30
- 00:00
Neděle
 11:30 
- 22:00

  

Jsme na Facebooku

V restauraci je k dispozici vysokorychlostní připojení k internetu

  

Co se chystá

 

17.7.
- Martina Trchová & Adam Kubát
  7.8.
- Ivan Hlas Trio
21.8.
- Charlie Slavík Revue
11.9.
- Pavel Fischer & Jakub Jedlinský
18.9.
- Petr Linhart & Pepa Štěpánek

 

 

 

Kdo je online

Právě přítomno: 66 hostů a žádný člen